V sobotu 9.4. proběhne výprava určená pro celý oddíl. Sraz v 7:00 na vlakovém nádraží v Třebíči. Předpokládaný příjezd zpět na vlakové nádraží je v 18:31. V případě změny času návratu vás budeme s dostatečným předstihem informovat. Účastníci nechť mají jen malou svačinu, zbytek jídla si snad zajistí během výpravy.
S sebou: malou svačinu, dostatek vody na celý den, respirátor do vlaku (asi už nebude třeba, ale kdyby náhodou), pevné boty, oblečení do větru, deště, terénu a k ohni, pláštěnku, nůž, KPZ, uzlovačku, zápalky/zapalovač/křesadlo a 100 Kč.
Prosím o potvrzení účasti na skupiny “5. oddíl – Rodiče“ na messengeru, případně na telefoní číslo Jakuba Ondráčka +420 792 332 571
Zasazení do děje
Když bylo Československo přinuceno přijmout Mnichovskou dohodu podepsanou 29. září 1938, byl to konec předválečné první republiky. Avšak nadále existovala takzvaná druhá republika, která byla tvořena územím Československa, bohužel však bez příhraničních oblastí s německým obyvatelstvem (takzvané Sudety). Tento nejistý model existoval až do 14. března roku 1939, kdy se od Československa odtrhlo Slovensko, vyhlásilo samostatnou Slovenskou republiku a přidalo se k nacistickému Německu. Česko, které stále nechtělo příjmout nadvládu Třetí říše, bylo 15. března roku 1939 obsazeno a stalo se nedobrovolně Berlínu podřízeným územním celkem Protektorát Čechy a Morava.
Avšak Český národ nezhynul ni se nezaleknul nepřítele, ale v rámci dosti omezených možností vzdoroval až do konce války. Formy vzdoru byly nejrůznější. Ať už se jednalo asi o 2500 Čechů a Češek, kterým se podařilo dostat do Anglie a v samostatných perutích RAF se účastnili všech zásadních vzdušných i pozemních bojů 2. světové války. Nebo dalších přes deset tisíc statečných mužů a žen z celého Československa bojujících v samostatných pozemních divizích, praporech a brigádách na západní frontě pod velením Francouzské armády, východní frontě pod velením Sovětské armády nebo v Africe pod velením armád Anglie. Nejoslavovanějšími a nejznámějšími však jsou českoslovenští výsadkáři vycvičení v Anglii, kteří, stejně jako dříve zmíněné vojenské útvary, byli zřizováni a financováni prozatimním státním zřízením, které bylo vlastně exilovou (v zahraničí) Československou vládou. Jejím prezidentem byl Edvard Beneš.
Další důležitou postavou byl plukovník František Moravec, který spolu s dalšími 11 vyvolenými důstojníky původního Druhého oddělení generálního štábu (který byl rozpuštěn při obsazení Československa) pokračoval ve výzvědné a rozvratné činnosti proti nacistům z Anglie. Plukovník Moravec je považován za autora plánu atentátu na říšského protektora Rainharda Heindricha. Tento velice zlý a špatný člověk, Reinhard Heydrich, byl jedním z nejdůležitějších postav pro Třetí říši. Během několika dní zemřel na následky zranění, která utržil při atentátu provedeném československými výsadkáři 27. května 1942.
Českoslovenští výsadkáři byli vybírání a cvičení vojenským oddělení zvaným Zvláštní skupina D, která byla zřízena za účelem výcviku speciálního výsadkového pozemního vojska pro plnění náročných a tajných cílů na území nepřítele. Výcvik dokončilo pouhých 121 účastníků, z nichž 99 bylo vysazeno na území Protektorátu. To pro nás nejpodstatnější – mnozí z nich byli Skauti. Jednotlivé výsadky se skládaly z 1 až 6 mužů a jejich cíle byly nazývány názvy operací (Operace Anthropoid, Silver A, Out Distance,…).
Výcvik dokončili ti nejlepší, nasazeni byli ti nejodvážnější a jako hrdinové zemřeli ti nejudatnější. I přesto, že předpokládaná doba přežití byla tři měsíce, někteří splnili mnoho úkolů a přežili až do konce války. Jejich činy nebudou nikdy zapomenuty.
Chceš se dozvědět více? Chceš si alespoň vzdáleně představit jak vypadal výcvik? V tom případě se na tebe budeme těšit.
